ZAJÍMAVOSTI
OBNOVENÁ MOHYLA
Nedaleko Prahy se nachází malé malebné městečko s necelými dvěma tisíci obyvatel, které se v minulosti proslavilo zejména jako naleziště zlata. V roce 1990 jsme tam pořádali první tábor po obnovení činnosti – Tábor na Výří hůrce. Ano, jsou to Štěchovice.
V sobotu 20. 9. 2008 po poledni Skauti ze zbraslavského střediska Uragan na kopci nad městem odhalili Svojsíkovu mohylu. Zbytky z původního monumentu se v lese na Hrádku válely přes padesát let. Mohylu obnovila skupina kolem architekta Karla Paška, přezdívaného Stopař. O původní mohylu se zasloužil kominík, turista, divadelník, kronikář a kinopromítač Karel Borovička, který před 75 lety založil skauting ve Štěchovicích na Zbraslavi a v okolí. Do strmého kopce nad údolím Kocáby nosili skauti na zádech vodu i kameny. Písek až ze štěchovické pískovny. Zvládli to sami, bez zedníků, za šest týdnů. Svojsíkův reliéf udělal žák Otakara Španiela, skaut ze Řevnic, akademický sochař Jindřich Severa. Paškova parta mohylu obnovila Borovičkovým systémem: Skauti vytahali materiál na hřbetech a sami stavěli. Bratr architekt nahazoval maltu bekhendem. Stihli to k sobotě nejbližší sedmdesátému výročí Svojsíkova odchodu. Zemřel 17. září 1938
Zdroj: http://www.nacerno.cz/ http://www.uragan-zbraslav.cz/
SKAUTI NA MĚSÍCI
Už jsme tu měli výpravu na jedno odpoledne, jeden den i celý víkend, nezbývá tedy, než se vypravit na Měsíc. Ovšem na ten s velkým eM. Víte, že všichni tři členové posádky Apolla 11 byli skauti a že se ke své příslušnosti během své mise přihlásili?
Mise Apollo 11 jako první dosáhla povrchu Měsíce s lidskou posádkou. Byl to pátý let v programu Apollo.
Let odstartoval 16. července 1969 s velitelem Neilem Armstrongem, pilotem velitelského modulu Michaelem Collinsem a pilotem lunárního modulu Edwinem „Buzzem“ Aldrinem. Armstrong a Aldrin přistáli 21. července 1969 jako první lidé na Měsíci.
Po více než dvou a půl hodinách strávených na povrchu se kosmonauti vrátili do velitelského modulu s dvaceti kilogrami měsíčních vzorků. Na povrchu zanechali vědecké přístroje jako například pole retroreflektorů a také vlajku Spojených států a jiné připomínky pobytu. Zejména plaketu na které jsou dvě kresby Země (západní a východní polokoule), nápis a podpisy kosmonautů a prezidenta Richarda Nixona. Na plaketě je napsáno:
Here Men From Planet Earth
First Set Foot Upon the Moon
July 1969 A.D.
We Came in Peace For All Mankind.
(Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec L.P. 1969
Přišli jsme v míru jménem celého lidstva).
Ještě v pátek 18. července, podvečer místního času, přerušil Neil Armstrong pravidelná hlášení o svých pozorování a obrátil se na Charlese Duka, jednoho z kosmonautů, kteří udržovali s Apollem 11 radiové spojení s touto prosbou: „Charlie, rád bych poslal pozdrav všem svým kamarádům skautům a činovníkům ve Farragutově parku v Idahu, kde mají národní Jamboree a řekl jim, že Apollo 11 jim přeje všechno nejlepší“.
„Děkuji Apollo 11“ ohlásil se Duke. „Jsem si jist, že budou velmi potěšeni...
Zajímavostí je srovnání letu Apolla 11 s románem Julese Verna Ze Země na Měsíc. Verne se s velkou přesností trefil do mnoha skutečností letu. Dělo se jmenovalo Columbiad (Kolumbiáda), velitelský modul Apolla 11 se jmenoval Columbia, posádku tvořili tři muži, dělo bylo umístěno na Floridě (mise Apolla startovaly také z Floridy)
a přistání proběhlo do oceánu. Román Ze Země na Měsíc (De la Terre à la Lune) vyšel v roce 1865.
...a kdo poletí na Mars?
z leva: Znak mise, posádka - Armstrong, Collins, Aldrin
NÁMĚT NA DOBRODRUŽNOU JEDNODENNÍ VÝPRAVU:
aneb CESTA DO PRAVĚKU
Vypravte se na dobrodružnou cestu do pravěku.
V Siluru - období prvohor před 420-ti miliony lety - ležela Praha a její okolí na jižní polokouli. Bylo zde mělké moře které pokrýval korálový útes s mnoha roztodivnými živočichy, kteří byli našimi vývojovými předchůdci. Nyní se vám naskytla veliká příležitost vidět v lomu Kosov u Berouna položenou skalní stěnu přibližně 40 m2 pokrytou těmito zajímavými tvory, zejména dravými loděnkovitými hlavonožci. Za účelem výzkumu si stěnu nechala odstřelit Univerzita Karlova. Takové muzeum v přírodě hned tak neuvidíte a myslím že bude brzy zničena dravými sběrateli. Holt se už hlavonožec nemůže bránit. V odstřelené suti pod skálou je jich mnoho volně ležících, Neničte proto ty na skále, aby nám co nejdéle vydrželi a mohli si je prohlédnout i ostatní. Lom je rozsáhlý a má několik pater.
(Impozantní skála byla odstřelena, takže kdo ji neviděl - má bohužel smůlu. Desky s živočichy jsou ale na zemi stále k vidění).
Na obrázku je společenstvo organizmů v teplém silurském moři před 422 miliony lety. Mezi aktivně plovoucí živočichy zde patřili především draví loděnkovití hlavonožci s mírně prohnutou schránkou (Cyrtocycloceras).
Na bahnitém dně byly zakotveny drobné lilijice (vpravo uprostřed) a keříčkovití dendroidi (vlevo uprostřed), kteří spolu s planktonními graptolity (Polonograptus, vpravo dole) patřili k polostrunatcům. Poměrně vzácné byly dravé ježovky (uprostřed). Četní trilobiti byli zastoupeni např. rody Diacanthaspis a Otarion (dole uprostřed). Podobně jako v jiných biotopech se i zde vyskytovaly porosty zelených řas. Vyobrazené společenstvo bylo dokumentováno ve středních polohách kopaninského souvrství v lomu Kosov u Králova Dvora. (Ilustrace Jan Sovák z knihy Ztracená moře uprostřed Evropy)
NÁMĚT NA VÍCEDENNÍ VÝPRAVU:
UŽ BYLI KONÍCI V KOBYLE?
Kobyla je jámový lom v lese asi 5 km od Srbska směrem na Kodu a Tobolku. Vede tudy turistická značka a dovnitř se dostanete asi 50m. dlouhým tunelem. V roce 1970 byl lom prohlášen za chráněný přírodní výtvor pro svůj význam zejména z hlediska tektoniky, geomorfologie a archeologie. V lomu jsou jeskyně ve kterých byly nalezeny kosterní pozůstatky pravěkých zvířat, zbytky ohnišť a nástrojů pravěkých lidí, kosterní pozůstatky jelenů, lvů, medvědů, hyen, srstnatých nosorožců, mamutů a koní z poslední doby meziledové a ledové. Objevy z tzv. Chlupáčovy sluje, jak se jadna z jeskyní jmenuje, jsou uloženy v Národním muzeu v Praze. Na začátku minulého století tady bádal praotec našich jeskyňářů, svérázný Jaroslav Petrbok zvaný "Dědek". Na jeho počest se každoročně koná závod speleologů na historických kolech Praha - Amerika - Zlatý kůň.
K o b y l a
VÝPRAVA NA JEDNO ODPOLEDNE:
ZŘÍCENINA HRADU 20 MINUT OD KLUBOVNY
Hluboké lesy s klidem vzrušeným jen loveckým rohem nebo houkáním sovy málo vábily pražské měšťany a málokdy viděly rušnější život... Tak nějak to vypadalo v Krčském (Kunratickém) lese před šesti sty lety.
Počátkem patnáctého století nechal Václav IV. stavitelem Křížem (Novoměstská radnice) vybudovat Nový hrad . Byl dobře opevněn a svahy pod hradem byly holé. Král zde od října 1412 trávil většinu volného času a dne 16. srpna 1419 tady také zemřel. Jak hrad vypadal nevíme, ale schopní badatelé se mohou podle půdorysu pokusit o rekonstrukci. Nakreslete si půdorys stavby a nalezněte, třeba na internetu, jak v té době vypadaly jiné podobné stavby. Výsledky by mohly být pozoruhodné...
Nový hrad užívala za sídlo také ovdovělá královna Žofie (regentka království). Po bitvě pod Vyšehradem se stala novohradská posádka nejbližším nepřítelem kališnické Prahy. Přepadávala vozy s potravinami, směřující po zemské silnici do Prahy. Koncem roku 1420 byl hrad obležen, začátkem 1421 kapituloval a po odchodu posádky vyrabován a zničen. Kde že jsou rozvaliny tohoto zajímavého místa? Mapku naleznete zde.
R o z v a l i n y N o v é h o h r a d u
(sesmolil Ota)
|